Slezská nemocnice v Opavě je příspěvkovou organizací zřizovanou Moravskoslezským krajem.
ODDĚLENÍ PATOLOGICKÉ ANATOMIE - pavilon O, P
   
Primář: MUDr. Sehnálková Eva
553 766 500
eva.sehnalkova@nemocnice.opava.cz
   
   
Vrchní laborant: Bc. Levák Pavel
553 766 502
pavel.levak@nemocnice.opava.cz
   
Důležité kontakty a telefonní čísla
zástupce primáře MUDr. Černá Gabriela 553 766 557
pitevní asistent Jiří Schönfeld 553 766 509
sekretariát Prášilová Blanka, Kurtinová Leona 553 766 503
OSVĚDČENÍ O REGISTRACI
Osvědčení o registraci   Osvědčení o splnění podmínek Auditu II
DOKUMENTY KE STAŽENÍ
Informace pro pozůstalé Informace pro pozůstalé
Laboratorní příručka OPA Laboratorní příručka
ODDĚLENÍ V MÉDIÍCH
Oddělení patologické anatomie Slezské nemocnice v Opavě   [ 24.06.2015 ]
HISTORIE ODDĚLENÍ

V roce 1911 bylo započato se stavbou prosektury na základě práce komise lékařů nemocnice a pracovníků Zemského stavebního úřadu, jehož členové navštívili některá významná pracoviště v jiných nemocnicích v Rakousku. Plány byly vypracovány Zemským stavebním úřadem. Dobrozdání k nim vydal profesor Paltauf z Vídně, a poněkud je upravil. Po přesídlení patologa Aloise Materny z jeho dosavadního působiště v Grazu do Opavy došlo na vnitřní dovybavení budovy, které bylo svěřeno firmě Rohrbeck (dědicové z Vídně), s níž byl Materna v kontaktu již dříve. Teprve na konci podzimu byla stavba dokončena, potřebná histologická laboratoř byla zřízena v operačním domě (dnešní pavilon G – odd. radiologie). Bakteriologicko-serologické oddělení mohlo zahájit svou činnost až v lednu 1912. V letech 1919-1920 byla postavena přístavba laboratoří k pitevně.

Rozvoj nemocnice by se neobešel bez osobní iniciativy řady lékařů. Patrně nejvýznamnějším z nich byl prof. MUDr. Alois Materna - zakladatel opavské prosektury, působící na zdejším oddělení v letech 1911 - 1946.

Vedoucí lékaři oddělení patologie v dalších letech:

1947 - 1960 MUDr. Jan Krejčiřík, jeho hlavním zájmem byla bakteriologie, přispěl k založení antibiotického střediska.

Přechodně MUDr. Zdeněk Madák, žák profesora Materny.

1961 - 1970 MUDr. Jan Můr, CSc., autor více než 20-ti odborných prací převážně v oboru neuropatologie, jedné z jeho publikací byla udělena Škorpilova cena.

1971 - 1986 MUDr. Svatopluk Dostál, v době jeho působení dochází k rekonstrukci pavilonů O a P a stává se z nich jeden celek.

1986 - 2012 MUDr. Josef Palas, zavedení nových vyšetřovacích a diagnostických metod, zejména metod imunohistochemických, počítačové analýzy obrazu, patologie na „dálku“ - telepatologie, rekonstrukce pavilonu P (rok 2000).

2013 - dosud MUDr. Eva Sehnálková, zasadila se o další přístrojovou modernizaci oddělení, rozšíření panelu imunohistochemických protilátek, o udržení nastavené kvality služeb a jejich další zlepšování, v neposlední řadě o revitalizaci Muzea patologie (2014 - 2015).

Další lékaři, jejíchž kořeny byly spjaty s oddělením patologie SNO: MUDr. Alexandra Andresová, MUDr. Vladimír Benčík, MUDr. Petr Buzrla, MUDr. Marek Dokoupil, MUDr. Tamara Mišeková, MUDr. Maxmilián Mrůzek, MUDr. Vladimír Plaček.

prof. MUDr. Alois Materna (1876-1965) - zakladatel opavské prosektury

Rodák z města Mixnitz u Bruck an der Murr ve Štýrsku absolvoval roku 1896 reálné gymnázium v Grazu, medicínu studoval na tamní univerzitě. Pro jeho příští zaměření byla důležitá průprava, kterou získal na institutu hygieny profesora Praussnitze a institutu medicínské chemie, jenž řídil profesor Fritz Pregl, slavný rakouský chemik, oceněný roku 1923 Nobelovou cenou za chemii. Materna hned po promoci nastoupil jako lékař demonstrátor na Patologicko-anatomickém institutu domovské univerzity dvorního rady profesora Eppingera, kde od roku 1904 pracoval jako asistent. Roku 1910 se stal soukromým docentem pro patologickou anatomii a rok vykonával funkci zástupce vedoucího katedry.

V roce 1911 přišel do Opavy, s níž již dříve udržoval styky, a řídil budování pracoviště patologie. To řídil až do roku 1945 ve funkci zemského prosektora a soudního lékaře. Od počátku svého opavského působení důsledně zajišťoval chod a provoz oddělení na základě nejmodernějších metod. Nadále udržoval a rozvíjel těsný kontakt s tehdejší medicínskou vědou. V letech 1920-1933 přednášel jako soukromý docent pro patologickou anatomii na tehdejší univerzitě v Praze. Roku 1933 byl prezidentem Československé republiky jmenován profesorem a pokračoval ve vědecké a pedagogické práci do roku 1945. V meziválečné době byl rovněž korespondenčním členem německé akademie věd v Praze.

Opavská prosektura vykonala pod jeho vedením značný kus práce. Důraz na odbornost a systematičnost v Maternově činnosti se plně projevila již v nelehkých letech 1914 a 1918, kdy bakteriologicko-serologická vyšetření znamenala nejen statistická podchycení výskytu infekčních chorob, ale byla nesmírně důležitá pro jejich tlumení a léčbu. Alois Materna důsledně trval na čisté odborné práci, nezajímal se o politiku a nikdy se neangažoval, ať už se jednalo o dobu monarchie, první světové války, Československé republiky nebo tzv. Velkoněmecké říše.

Nejtěžší období Maternova života nastalo na jaře roku 1945, když koncem března byla prosektura i s personálem evakuována před blížící se frontou do Šternberka. Materna pak od června téhož roku začal pracovat jako prosektor v šumperské nemocnici. Do Opavy se vrátil na jaře 1946 a zde, na oddělení patologie nově budovaného nemocničního ústavu, působil jako odborný lékař pro patologickou histologii. Je až neuvěřitelné, že takto byl aktivně činný v opavské nemocnici do roku 1960. I když se změnily společenské podmínky, jeho odbornost a kvalifikace znamenala pro nové kolegy a spolupracovníky záruku špičkové práce.

Prof. MUDr. Alois Materna věnoval celý svůj život opavské nemocnici a patří tak k nejdéle působícím odborným lékařům v její historii. Byl autorem 45 odborných prací a studií. Uznání za celoživotní dílo se mu dostalo až roku 1964, kdy se stal čestným členem Společnosti rakouských patologů.

prof. MUDr. Alois Materna Více o profesorovi MUDr. Maternovi

CHARAKTERISTIKA ODDĚLENÍ

Patologie (pathos = nemoc, logos = věda) představuje lékařský obor, zabývající se studiem nemocí.

Lidský organismus je pod stálým působením vlivů zevního prostředí. Naštěstí je od „přírody“ vybaven mechanismy, které mu pomáhají těmto vlivům čelit a umožní tak jedinci přežít.

Převaha zásahů z vnějšku na straně jedné či nedostatek obranných sil jedince na straně druhé se projeví poškozením organismu, vznikem nemocí.

Hlavním úkolem práce lékaře - patologa je popis změn, kterými se organismus nemocný liší od zdravého. Děje se tak při ohledání změn na orgánech zemřelých v průběhu pitvy, a zejména při prohlížení biopsií ve světelném mikroskopu.

Biopsie představuje různě velký vzorek tkáně pacienta získaný během jeho ambulantní návštěvy lékaře či za hospitalizace v nemocnici.

Patologie je laickou veřejností často opomíjená, přestože je oborem velmi zajímavým a náročným a tvoří jeden ze základních pilířů medicíny. Teprve na základě znalosti nemocí a jejich projevů v organismu mohou lékaři stavět - navrhovat správnou léčbu pacienta.

Hlavní náplní oddělení patologické anatomie Slezské nemocnice v Opavě je provoz bioptický (více než 10 000 vyšetření/rok), cytologický (kolem 800 vyšetření/rok) a autoptický (přibližně 50 - 100 pitev/rok), který zajišťuje pro všechna oddělení Slezské nemocnice v Opavě a Psychiatrické nemocnice Opava.

Oddělení tvoří administrativní úsek, laboratoře a pitevní trakt. Laboratoře jsou vybaveny nejmodernějšími přístroji, které slouží ke zpracování zaslaného materiálu. V dubnu roku 2008 byl pro oddělení zakoupen histoprocesor Pathos, jenž je jediným svého druhu ve střední a východní Evropě.

Nedílnou součástí oddělení je kvalifikovaný a zkušený personál.

Bioptická laboratoř

Telefon: 553 766 507

Histopatologická diagnostika bioptického materiálu představuje cca 80 % náplně práce oddělení. Zpracováváme a diagnostikujeme materiál odebraný z veškerých lidských tkání.

Biopsie v obecném smyslu znamená mikroskopické vyšetření tkání získaných za života člověka - pacienta, odebrané klinickým lékařem z důvodů:

- diagnostických,
- léčebných,
- prognostických,
- preventivních,
- kontrolních (např. při sledování výsledku chirurgické léčby nebo chemoterapie)

Získanou tkáň je nutno co nejrychleji vložit do přepravní nádoby s víkem odpovídající velikosti a fixovat = zalít patřičným množstvím, nejlépe 10-ti násobkem objemu tkáně 10% formaldehydem (formol), tato fixační látka zastaví destrukční změny tkáně, které by znemožnily její následné mikroskopické (histologické) vyšetření.

Nádoba s materiálem a správně vyplněnou průvodkou s osobními a klinickými údaji pacienta je dodána na oddělení patologické anatomie. Příchozí materiál je zaznamenán zdravotní laborantkou do počítače pod evidenčním číslem, které průvodku i s materiálem doprovází při všech krocích laboratorního zpracování.

V další části procesu je materiál v místnosti tzv. blokovně pečlivě popsán, změřen, popř. zvážen a jsou z něj odebrány reprezentativní vzorky do očíslovaných plastových kazetek rozměrů 3x2 cm. Samotné vzorky jsou menší než tyto kazetky, a proto musí pro správné zpracování tkáňovým procesorem splňovat požadavek správné velikosti a tloušťky.

     

Následuje zpracování přístrojem Pathos, popř. klasickým autotechnikonem.

Zalévání tkáně do parafínu za vzniku tzv. bločků.

 

Krájení bločků na nožích - mikrotomech na řezy síly 4 - 7 mikrometrů, montování průsvitných řezů na podložní skla a jejich barvení. Základním barvením, užívaným v našich laboratořích, je hematoxylin-eosin.

   

Takto připravené vzorky jsou i s průvodkou předány lékaři - patologovi, který skla prohlíží pod mikroskopem tzv. odečítá a stanovuje diagnózu.

Po vyhodnocení lékařem jsou skla, bločky i průvodky archivovány.

Zvláštním druhem biopsie je biopsie peroperační, jež se provádí v laboratoři přímo na operačních sálech.

V průběhu operace, v situacích, kdy chirurg potřebuje co nejdříve znát biologickou povahu tkáně, tedy, zda se jedná o tkáň benigní (nezhoubnou) nebo maligní (zhoubnou), se provádí tzv. peroperační bioptické vyšetření.

Tkáň je ihned po vyjmutí, v nativním stavu, předána laborantkám odd. patologické anatomie.

Použitím přístroje tzv. kryostatu s teplotou -20°C je reprezentativní kousek tkáně okamžitě zmražen a následně krájen na tenké průsvitné řezy síly 7 mikrometrů, dále pak nabarven a předán lékaři - patologovi ke stanovení diagnózy.

Celý proces trvá cca 15 minut, po tuto dobu je pacient v celkové anestezii na operačním sále a chirurgové čekají na vyjádření patologa.

Podle výsledku jeho sdělení následně chirurg přizpůsobí rozsah operačního zákroku (např. u pacientky s “bulkou“ v prsu při nezhoubném nálezu odstraní pouze novotvar, při procesu zhoubném různě velkou část prsu).

Výhodou pro pacienta je nutnost podstoupit operaci a s ním spojenou anestezii pouze jedenkrát.

Laboratoř speciálních metod

Telefon: 553 766 506

Vedle základního barvení bioptických preparátů hematoxylin-eosinem využíváme také další barvicí a impregnační metody. Jejich výhodou je zvýraznění struktur, které nejsou v základním barvení patrny nebo mohou být zastíněny, nevýhodou pro klinika i pacienta, že doba celkového zpracování materiálu do stanovení diagnosy se o 2-3 dny prodlouží.

   

Seznam barvení prováděných na našem oddělení:

- Alciánová modř - průkaz kyselých mukopolysacharidů,
- Australský antigen HBsAg,
- Bodián - znárodnění argentafilních granul,
- Fontana - průkaz melaninu,
- Fouchet - průkaz žlučového barviva,
- Giemsa - barvení krevních elementů,
- Gömöri - impregnace retikulárních vláken,
- Gram - průkaz mikroorganismů,
- Grocott - impregnace plísní,
- Hematoxylin-eosin,
- Luna - znárodnění žírných buněk, mastocytů,
- Kongo červeň - průkaz amyloid,
- Kossa - průkaz vápníku,
- Mucikarmín - barvení na hlen,
- Müller - průkaz kyselých mukopolysacharidů,
- PAS, PAS/D - průkaz polysacharidů,
- P.A.S.M.,
- Perls - průkaz železitého pigmentu,
- Resorcin-fuchsin - barvení na elastiku,
- Sudan černý - průkaz lipidů,
- Toluidinová modř - metachromatické barvení hlenu,
- Trichrom - barvení na kolagenní vazivo,
- Van Gieson - barvení na kolagenní vazivo,
- Ziehl-Nilson - průkaz mykobakterií.

Další světlo do některých nejasných histologických nálezů přineslo zavedení imunohistochemie. Její podstatou je reakce protilátky a receptoru, který je na povrchu nebo uvnitř buňky. Jednoduše si tuto reakci můžeme představit jako vazbu mezi klíčovou dírkou a klíčem, je-li reakce pozitivní, projeví se zbarvením preparátu.

Imunohistochemické vyšetření některých buněčných receptorů pomáhá nastavit pacientovi léčbu „šitou na míru“ a rozhodnout, zda zhoubný novotvar bude reagovat na následnou léčbu či nikoliv.

   

Seznam protilátek používaných na našem oddělení:

- Bcl 2 onkoprotein - diagnostika reaktivní lymfoidní hyperplasie a folikulárních lymfomů,
- Calponin,
- c - erbB - onkoprotein (HER2/neu) - hodnocení nadměrné exprese proteinu v tkáni karcinomu prsu z důvodu dalšího léčebného postupu,
- CD 20 - diagnostika a klasifikace lymfomů, akutních leukemií a chronických lymfocytárních leukemií,
- CD 31 - označuje endotelie, identifikace benigních a maligních cévních poruch,
- CD 34 - diagnostika a klasifikace leukemií, případně vaskulárních tumorů,
- CD 45 RO - diagnostika a klasifikace hematologických malignit T řady,
- CD 68 - diagnostika a klasifikace akutní myeloidní leukémie a histiocytárního sarkomu, identifikace makrofágů ve tkáni,
- Carcinoembryonic antigen CEA - diagnostika a klasifikace nádorů gastrointestinálního traktu,
- Chromogranin A - diagnostika nádorů neuroendokrinní povahy,
- COX 2 - diagnostika nádorových buněk,
- Cytokeratin AE1/3 - identifikace buněk epiteliálního původu v normální i nádorové tkáni,
- Cytokeratin 7 - diagnostika a klasifikace uroteliálního karcinomu, karcinomu žlučových cest, některých typů karcinomů plic, endometria, štítné žlázy a ovarií,
- Cytokeratin 20 - diagnostika a klasifikace nádorů tlustého střeva, ovaria a žaludku,
- Desmin - diagnostika tumorů myogenního původu,
- E-cadherin - diagnostika duktálního a lobulárního karcinomu prsu,
- Epitelial membrane antigen EMA - detekce metastáz karcinomu prsu v játrech, lymfatických uzlinách a kostní dřeni, v panelu protilátek diferenciální diagnostika anaplastických karcinomů od maligních lymfomů,
- Estrogen receptor - v hormon-senzitivní většinou nádorové tkáni (karcinom prsu, dělohy, prostaty),
- HMB 45 - diagnostika melanocytárních lézí a dále diagnostika světlobuněčného sarkomu,
- MNF 116 - detekce a klasifikace normálních a neoplastických buněk epitelové tkáně,
- High molecular weight cytokeratin CK HMW - diagnostika karcinomu prostaty,
- Leukocyte common antigen LCA - diagnostika nádorových i nenádorových onemocnění lymfatické tkáně,
- Ki 67 antigen - proliferujících buněk ve tkáni, v panelu protilátek pomocná metoda diferenciální diagnostiky benigních i maligních nádorů,
- Melan A - identifikace buněk melanocytární řady, v panelu protilátek diferenciální diagnostika nádorů ovarií a varlat,
- p 16 (histology kit, cytology kit) - využití dysplastických lézí čípku nebo u melanoblastomu,
- p 53 - zvýšená exprese p53 signalizuje abnormální růstovou aktivitu,
- Progesterone receptor - semikvantitativní stanovení v případech karcinomu prsu; diferenciální diagnostika hormon-senzitivních tumorů,
- Prostate specific antigen PSA - diagnostika metastáz karcinomu prostaty v neprostatické tkáni,
- S 100 - diagnostika neuroektodermálních tumorů. Diagnostika Hirschsprungovy choroby,
- Smooth muscle actin SMA - průkaz hladké svaloviny,
- Synaptophysin - diagnostika neuroektodermálních tumorů,
- Vimentin - diagnostika mezenchymálních nádorů,
- VEGF ( vascular endothelial growth factor).

Cytologická laboratoř

Telefon: 553 766 507

Materiál určený ke zpracování v cytologické laboratoři je tvořen tekutou složkou a v ní rozptýlenými buňkami.

Způsob získání materiálu:

- punkcí a výplachem tělních dutin (hrudní, břišní, kloubní, močový měchýř, dutina děložní, bronchiální strom)
- aspirací obsahu cystických dutin (např. prsu, štítné žlázy, vaječníku)
- lumbální punkcí (vyšetření mozkomíšního moku)
- moč (spontánně močená, katetrizovaná)
- tzv. otisková cytologie (sekrece z bradavky, otisk lymfatické uzliny)
- stěry (v gynekologické cytologii)

S výjimkou posledních dvou jmenovaných, které jsou pro vyšetření dodávány jako nátěry na podložních sklech je ostatní tekutý materiál zasílán v označených zkumavkách a s průvodkou.

Centrifuga užitím odstředivé síly umožní oddělit tekutou komponentu a buňky, které zůstanou na dně zkumavky jsou naneseny na podložní sklo a barveny nejčastěji v barvení hematoxylin-eosin a podle Giemsy.

Druhou možností je při dostatku materiálu zalití odstředěných buněk do parafinu za vzniku cytobloku, jeho výhodou je možnost stejného zpracování jako u biopsie, mimo jiné za použití speciálních metod.

   
Autoptický provoz

Telefon: 553 766 509

Pitva (autopsie, nekropsie, obdukce, sekce) : anatomicko-patologické zjištění příčiny smrti a přítomnosti nemoci.

Pitvy jsou jen jedním z mnoha úkolů, které patologie plní. Tvoří přibližně 10 % práce patologa.

Od počátku lékařské vědy umožňovaly lékařům učit se, jakým způsobem lidské tělo funguje a tak léčit a odhalovat některé nemoci. V českých zemích provedl v roce 1600 první veřejnou a podrobněji popsanou pitvu Jan Jesenský, lékař, profesor a rektor Univerzity Karlovy.

V dnešní době jejich hlavní význam spočívá v určení příčiny smrti zemřelého v klinikovi nejasných situacích, zejména náhlá úmrtí pacientů, zjištění primárního ložiska u zhoubného novotvaru s přítomností metastáz, a slouží také ke kontrole diagnostické a léčebné péče. Vedle pitev nařízených lékařem, který ohledává zemřelého, existují případy, kdy se pitva provádí vždy. Týká se to například dětí, žen zemřelých v souvislosti s těhotenstvím, porodem, šestinědělím, zemřelých v souvislosti s vazbou a výkonem trestu, při podezření na nesprávný postup zdravotnického personálu, u zemřelých u nichž byl proveden odběr orgánů (transplantace), v případě, kdy je v těle přítomen kardiostimulátor, zářič či jiný přístroj a kdy není známá příčina smrti, náhlá úmrtí.

Legislativní odkazy:

Zákon č. 147/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (str. 2638-9)
Zákon č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (část sedmá)

Na oddělení patologické anatomie se provádí pouze patologicko-anatomická pitva zemřelých ve Slezské nemocnici v Opavě. Úmrtí mimo nemocnici spadají do kompetence soudního lékařství, nejbližší se nachází ve Fakultní nemocnici v Ostravě.

Úmrtí mimo nemocnici, stejně jako úmrtí v souvislosti s úrazem, sebevraždou či vraždou, spadají do kompetence Ústavu soudního lékařství Fakultní nemocnice v Ostravě.

Před pitvou si patolog prostuduje klinickou dokumentaci (anamnestické údaje o pacientovi, průběh choroby, výsledky klinických vyšetření, příčinu smrti).

Součásti sekce je zevní ohledání zemřelého, hodnocení orgánových změn, odběr drobných vzorků tkání tzv. nekropsií pro mikroskopické vyšetření, vzorků pro mikrobiologické vyšetření, pořizuje se fotodokumentace.

O průběhu pitvy se sestaví pitevní protokol, který se pro případ soudního řízení archivuje.

Součástí protokolu je popis pitvy a makroskopických změn, popis histologického nálezu, výsledky mikrobiologického vyšetření a epikríza (vlastní výsledek pitvy), tato má čtyři části:

I. Základní onemocnění - choroba, kterou nemocný trpěl a která zpravidla souvisí s příčinou smrti.

II. Komplikace - je základní onemocnění podrobněji rozvedeno a uvedeny jsou i další závažné nálezy.

III. Příčina smrti - je proces, jenž bezprostředně vedl k úmrtí.

IV. Vedlejší nález.

Po provedení pitvy je pitevními sanitáři tělo upraveno a oblečeno tak, aby byla zachována veškerá úcta k zemřelému a nebyly patrny žádné známky proběhlé manipulace.

VÝUKA

Lékaři oddělení se snaží o přiblížení oboru patologie a zvýšení všeobecné informovanosti o náplni práce patologa, proto vítáme zájem žáků osmých a devátých tříd základních škol, středních škol (zejména zdravotnických), gymnázií, studentů diplomovaných i bakalářských oborů, kteří k nám pod vedením svých učitelů každoročně přicházejí.

Součástí výkladu je i prohlídka patologicko-anatomických preparátů v Muzeu patologie.

Muzeum patologie bylo založeno již v roce 1911 a je jediné svého druhu v České republice. V letech 2014 - 2015 prošlo rozsáhlou revitalizací. Dnem 10.6.2015 bylo slavnostním otevřením znovu zpřístupněno široké veřejnosti, která tak může opět zhlédnout vzácné sbírky vysoké historické hodnoty.

UŽITEČNÉ ODKAZY

Společnost českých patologů: http://www.patologie.info
Společnost histologických laborantů: http://www.cshl.cz
Adresář pracovišť v České republice: http://www.patologie.info/adresar.php

Atlas histopatologický:
http://atlases.muni.cz
http://library.med.utah.edu/WebPath/webpath.html
http://www.pathologyoutlines.com

Atlas cytologický:
http://www.cytologystuff.com
http://nih.techriver.net

Zajímavé odkazy:
http://www.nadory.cz

Pro studenty:
https://www.fnhk.cz/fingerland/vyuka/vyuka
http://pau.lf1.cuni.cz/textove-casti-prednasek
http://www.med.muni.cz/index.php?id=406
https://is.cuni.cz/studium/predmety/index.php?do=predmet&kod=E0106013


 
   
Smluvní zdravotní pojišťovny:
111 201 205
207 211 213
 
Aktuality a média
Oddělení
Naše muzea
Pro pacienty
Odborná veřejnost
O nemocnici
Kontakt
Slezská nemocnice v Opavě,
příspěvková organizace
Olomoucká 470/86, Předměstí
746 01 Opava
Tel: 553 766 111 (ústředna)
Fax: 553 766 884
IČO: 47813750
DIČ: CZ47813750
ID datové schránky: q2ak7ru
Bankovní spojení:
19-0633950217/0100,
KB Opava, a.s.
Registrace:
Obchodní rejstřík vedený
Krajským soudem v Ostravě,
odd. Pr., vložka 924